Stavební bytové družstvo “Mír” Teplice je nejstarším bytovým družstvem na okrese Teplice a v současné době zároveň i co do počtu spravovaných bytů největším. Správa družstva sídlí na adrese Gagarinova 1558, Teplice.
Dnešní podoba Stavebního bytového družstva “Mír” Teplice je výsledkem složitého vývoje hlavně v sedmdesátých letech minulého století, kdy celostátně docházelo k násilnému slučování malých družstev. Do chodu družstva zasáhly i zákony vydané v 90. letech minulého století – několik objektů se osamostatnilo a vytvořilo vlastní bytová družstva. Naproti tomu se město Teplice stalo členem družstva a vložilo do družstva státní byty. Převody bytů do osobního vlastnictví nijak významně provoz a hospodaření Stavebního bytového družstva “Mír” Teplice neovlivnily.
Současná podoba názvu obchodní firmy vznikla zápisem do obchodního rejstříku dne 20. února 1978 pod názvem Stavební bytové družstvo “Mír” Teplice, se sídlem Gagarinova 1558 Teplice, IČ 000 35 351, DIČ CZ 000 35 351, právní forma: družstvo. Zapisovaný základní kapitál činí 50 000,- Kč a členský vklad 3 000,- Kč.14)
Základní právní normou se pro každé stavební bytové družstvo, kromě platných zákonů a vyhlášek, stávají stanovy družstva. Schvalovat a měnit stanovy patří do výlučné působnosti shromáždění delegátů. Stanovy družstva musí obsahovat náležitosti stanovené obchodním zákoníkem, který je v oblasti fungování družstev velmi stručný, a proto je družstva mohou a musí dále rozšiřovat o konkrétní náležitosti.
Aktuální úplné znění stanov SBD “Mír” Teplice bylo schváleno na shromáždění delegátů dne 14. 5. 2009 a v nejbližším možném termínu byly jejich výtisky předány všem členům družstva. Současně došlo k jejich uveřejnění v obchodním rejstříku, a to dne 20. 7. 2009.
Stanovy družstva upravují například členství v družstvu – vznik a zánik členství, formy členství, přechod členství, převod členských práv a povinností, společné členství manželů, základní členský vklad a členský podíl, majetkovou účast člena apod. Dále také upravují oblast stanovování nájmu družstevních či nájemních bytů, nebo garáží, přidělování bytů, hrazení oprav, stanovují orgány družstva a jejich složení a činnost, upravují financování činnosti družstva a jeho fondy, způsob zastupování družstva a další.
Zákony vydávané v 90. letech minulého století samozřejmě ovlivnily i skladbu bytového fondu v SBD “Mír” Teplice. Původně šlo o klasické družstevní byty pořízené buď občanskou výstavbou, nebo za účasti významných podniků výstavbou stabilizační, kde financování výstavby probíhalo za přispění ze státní dotace, vratné půjčky a splátkou členského podílu. Zákon 72/1994 Sb. v pozdějším znění umožnil členům družstva požádat o převod bytů a garáží do osobního vlastnictví, takže vedle klasického družstevního vlastnictví se objevuje soukromé vlastnictví. V období od 1. 1. 1995 do 1. 7. 2003 vložilo město Teplice do družstva byty státní výstavby (město Teplice se tak stalo členem družstva). SBD “Mír” Teplice umožnilo nájemcům těchto bytů po zaplacení základního členského vkladu stát se členy družstva se všemi povinnostmi a právy. Většina tuto možnost využila.
První zmínka o zakládání a fungování bytových družstev je z roku 1903. Prvním takovým družstvem na našem území bylo „Společenstvo pro zřizování bytů“, ale zdroj z SČMBD uvádí, že první bytová sdružení v českých zemích vznikala již na konci 80. let 19. století. Jejich cílem bylo zabezpečit levné bydlení.
Po vzniku Československého státu v roce 1918 existovalo v českých zemích na 165 různých bytových sdružení. V období první republiky již existovalo dle statistiky 1 236 družstev stavebních a bytových. V té době stát některými zákony a nařízeními významně podpořil vývoj stavebních a bytových družstev. Během druhé světové války družstva většinou zanikla, ale po roce 1945 svoji činnost obnovilo asi 442 stavebně bytových družstev a poté vznikala i družstva nová. Stávala se důležitým nástrojem pro obnovení bytového fondu zničeného válkou. Zhruba dvě třetiny nově vystavených bytů v tomto období připadlo na stavební bytová družstva a koncem roku 1948 existovalo již 942 stavebních bytových družstev. V nastupujících socialistických poměrech po roce 1948 docházelo ke sjednocení československého bytového družstevnictví a k zaměření družstevní bytové výstavby především na výstavbu velkých domů a na zprůmyslnění této výstavby – panelizace a typizace. Družstevní majetek se dle platné státní ideologie stává socialistickým společným vlastnictvím. Dosavadní existující společenstva pro zřizování bytů a další bytová sdružení, kterým byl přiznán charakter lidovosti ve smyslu tehdejší Ústavy se přetvářela v jednotný typ bytových družstev, slučovala se do větších celků v rámci stávajících okresů a vzniklo tak 82 okresních bytových družstev, která v roce 1954 dle družstevního zákona č. 53/1954 Sb. byla přejmenována na Lidová bytová družstva (LBD). Po roce 1955 družstevní výstavba začala stagnovat. Další rozmach bytového družstevnictví přinesl až rok 1959, kdy byl vydán zákon č. 27/1959 Sb. o družstevní bytové výstavbě. Na jeho základě došlo k vytváření podmínek k rychlému rozvoji a růstu stavebních bytových družstev (SBD) občanů a pracovníků. V bytových družstvech se začali sdružovat lidé, kteří společnými prostředky a společnou prací postavili v krátkém období byty, kterých bylo stále nedostatek. Hledali se nové formy řízení a organizace družstev a vhodné formy pomoci státu. K rozvoji družstevní výstavby přispěla i rozšířená možnost svépomoci při výstavbě a finanční a úvěrová pomoc státu. Po vydání výše uvedeného zákona bylo ustanoveno 381 těchto stavebních družstev nového typu s 13 118 členy a tato družstva spravovala ke konci roku 1959 celkem 1 103 bytů. Jejich řízení a usměrňování jejich činnosti bylo až do roku 1964 svěřeno do přímé podřízenosti a pravomoci jednotlivých národních výborů. V polovině roku 1964 vyšlo vládní usnesení č. 227 a řízení SBD bylo rozděleno mezi Ústřední radu družstev (která od roku 1948 organizačně podchycovala LBD) a národní výbory. V závěru tohoto roku byly na prvních krajských konferencích zvoleny krajské výbory SBD a vytvořeny krajské sekretariáty Ústřední rady družstev. V letech 1966 až 1970 bylo vybudováno více jak 157 000 družstevních bytů, což činilo více než 56% všech dokončených bytů za toto období. V únoru 1969 vznikl Český svaz bytových družstev a byla zahájena další etapa rozvoje našeho bytového družstevnictví. V 70. letech minulého století se však do ekonomiky družstev nepříznivě promítlo včlenění bytového družstevnictví do systému plánového hospodářství. Zásahy vyplývající z politického rozhodování byly například vidět v rozhodnutích o povinném slučování malých prosperujících stavebních a bytových družstev ve větší celky, nebo vydáním vzorových stanov jednotných pro všechna družstva. Vzniklo tak 264 integrovaných stavebních bytových družstev (z toho 205 SBD, 25 LBD, 34 ostatních), která sdružovala celkem 765 229 členů.
V období 1959 až 1982 bylo předáno do užívání 526 975 družstevních bytů a například ve svépomocné formě bylo od roku 1970 do roku 1982 postaveno 96 528 bytů.
Po listopadu 1989 souběžně se změnou politických a hospodářských poměrů v zemi výstavba bytů v rámci bytového družstevnictví stagnovala, protože došlo ke snížení finančních možností ve spojení s častou legislativní nejistotou. Řešením měly být zákon č. 42/1992 Sb. v úplném znění o transformaci bytového družstevnictví a zákon č. 72/1994 Sb. v úplném znění o vlastnictví bytů. O dokonalosti a prospěšnosti těchto zákonů vůči původním principům družstevnictví se vedou neustále polemiky. Až letitá praxe ukazuje nejen pozitivní dopad těchto zákonů, ale i často neřešitelné problémy při správě bytového fondu. Na základě zákona č. 72/1994 Sb. začala družstva na žádosti některých svých členů byty převádět do osobního vlastnictví. Většinou nedocházelo k převodům všech bytů v jednom objektu, a tím dochází k nemalým komplikacím ve všech oblastech správy. Proces privatizace bytů v některých bytových družstvech neustále pokračuje, a to buď z rozhodnutí příslušného představenstva, které členům nadále umožňuje žádat o převod, nebo dochází k realizaci žádostí podaných dle zákona do 30. 6. 1995 s odkladem. Velká družstva se často začala rozdělovat na menší celky, současně spolu s privatizací (zejména bytového fondu obcí a měst) vznikalo velké množství nových malých družstev z původních nájemních bytů, takže se počet družstev neustále zvyšoval. Úroveň práce v těchto družstev je různá, často chybí praktické zkušenosti a potřebné znalosti, nápomocna jim není ani složitá legislativa. Prudké zvýšení cen v 90. letech minulého století ovlivnilo i hospodaření bytových družstev. Finanční situace nedovoluje provádět výstavbu nových bytů, ale prioritou se stává obnova a údržba chátrajících objektů, které jsou většinou ve velmi špatném technickém stavu.
Dle statistických údajů například z roku 2002 sdružoval jen Svaz českých a moravských bytových družstev (SČMBD) na 774 bytových družstev s celkovým počtem přes 740 000 členů a téměř 700 000 bytů. Dalším zajímavým statistickým údajem je údaj o absolutním počtu všech bytových družstev sdružených nejen v SČMBD vydaný k 30. 8. 2003, kde se uvádí, že aktivních bytových družstev bylo 6 582 a v likvidaci byla v té době jen dvě družstva.
Letité bezproblémové fungování největšího stavebního bytového družstva na okrese Teplice je velmi kladně hodnoceno převážnou většinou členů tohoto družstva, ale i ostatní veřejností a institucemi. Pozitivně je kvitováno nejen hospodaření družstva , ale i několikaletá koncepčně propracovaná činnost na generálních opravách domů. Je tak oceňována práce nejen představenstva a dalších orgánů družstva, ale i práce kvalifikovaných pracovníků správy.
© 2023 SBD Mír Mapa stránek
Menu